25 km severně od Plzně leží perla barokní architektury – komplex bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích. Jeho vznik se datuje od roku 1144, kdy tehdejší kníže Vladislav II., pozdější král Vladislav I., vydal zakládající listinu pro klášter. Roku 1145 přišel na místo nového kláštera konvent (sbor mnichů) pod vedením opata Konráda.
Z původní středověké dispozice se dochovaly pouze fragmenty, jelikož celý klášter byl vypálen husity v roce1421. Současnou monumentální podobu získal areál barokní přestavbou v letech 1661 až 1739, na které se podíleli především stavitelé J. B. Mathey (prelatura, sýpka a kostel sv. Václava) a J. B. Santini (konvent). V roce 1785 byl výnosem císaře Josefa II. z r. klášter zrušen. Celý majetek přešel do správy „Náboženského fondu“. V r. 1824 odkoupil celé panství tehdejší státní ministr a kancléř rakouského císařství Klement Lothar Václav Pomuk Metternich – Winneburg. Kancléřem byly realizovány poslední stavební úpravy. Od r. 1945 spravuje významnou část bývalých klášterních budov stát. V r. 1995 se rozsáhlý areál stal Národní kulturní památkou.
Konvent
K nejunikátnější části kláštera patří budova konventu. Barokní přestavba byla dokončena v roce 1739. Na úpravách se podíleli tehdejší významní stavitelé a umělci Jean Baptiste Mathey, Jan Blažej Santini Aichel, Kilián Ignác Dientzenhoffer, Matyáš Bernard Braun, Jakub Antonín Pink a další. Celý konvent je postaven na dubových pilotách (jejich množství se odhaduje na 5100 ks), na kterých je položen rošt z dubových trámů.
Unikátní větrací a především přetlakový vodní systém udržuje dubovou konstrukci neustále pod vodou, aby byla zachována její pevnost a stabilita. Autorem celého návrhu by J.B. Santini.
Barokní sýpka
Unikátem je také budova sýpky ze 17. století, která nahradila relikty původního knížecího přemyslovského paláce, ze kterého se dodnes zachovala jen část vnitřních zdí budovy, ale zejména pak patrová raně gotická kaple zasvěcená sv. Václavovi (spodní) a sv. Máří Magdaléně (horní). Obě kaple jsou mezi sebou spojeny schodištěm v síle zdi. Budova sýpky je třípatrová, ve střední části se nachází věž, která je vysoká 47 metrů a je ukončena trojitou helmicí s dvěma lucernami, kde jsou umístěny zvony.V útrobách věže se schovává jedinečná technická památka – velký hodinový stroj z roku 1686. Tento stroj, sestavený bez jediného šroubku jen pomocí spojů a závlaček je denně ručně natahován. Stroj ukazuje hodiny na čtyřech věžních cifernících, minuty pak na dvou menších cifernících. Odbíjí čtvrthodiny a dvakrát celé hodiny.
Zámek Metternichů původně tzv. prelatura
Původně reprezentační sídlo opata, později upravena kancléřem Metternichem na letní sídlo. Dochoval se nádherný tzv. Zámecký sál, který zdobí stropní freska – Vítězství nad pohanstvím od Lišky. Nad schodištěm do sálu je další cenná freska Jákobův žebřík opět od Jana Kryštofa Lišky a nad krby v sále potom dva obrazy – barokní Samson a Dalila a Král David z 2. poloviny 19. století.
V současné době je barokní sýpka a Prelatura ve správě Národního technického muzea v Praze.
PS: fotky ze dne 08.11.2008 (klášter) a 07.07.2010 (sýpka)
Zdroj: Město Plasy: www.plasy.cz / Klášter Plasy: www.klaster-plasy.cz